Štastné lůno je šťastné ženství
v ženě i v muži
Moudrost v lůně
Jak vyjádřit nesmírnou hloubku a moudrost této krásné ženské cesty?
Slovy to není úplně možné, ale pokusím se…:)
Je to především cesta celoživotní, kontinuální – pokud v těle objevíme prostor, ve kterém stále objevujeme všechny možné vhledy našeho života tady na Zemi (nejen)….
Vracíme se k hluboké moudrosti, která byla známá ženám kdysi dávno v časech však zapomenuta či dokonce systematicky potlačována. Tato moudrost je v každé ženě stále přítomná. Cesta lůna pro ženu zahrnuje všechna témata, která se na cestě životem objeví. Od počátku a běžných každodenností, až po hluboké vnímání, přijetí sebe sama, k hloubce rozpomínání, které nás může vést i cestou šamanskou a mystickou…
Ženská cesta
Na této cestě je pro ženu ÚPLNĚ ALE ÚPLNĚ VŠECHNO… a to také v nesmírné hloubce.
Žena, která kráčí po této cestě, kráčí cestou hlubokého léčení a uzdravení k Lásce, posvátnosti ženství a to ve všech aspektech svého života velmi uzemněně, v přítomnosti a v sobě. A každá žena, pokud projeví touhu po sebepoznání v ženském těle, dříve nebo později aspoň kousek svého života, věnuje této části svého těla.
Potkáváme se s hlubokou pamětí a mnohými možnostmi. Lůno je nesmírně důležitou částí ženské integrity. Každá žena, která chce poznat svou sílu, musí nejprve prozkoumat jeho potenciál. Pokud je toto centrum uvolněné a otevřené, tak právě skrze něj proudí láska k sobě samé. Z lůna pak přechází do srdce a ze srdce zpět do celého těla.
Nelze jinak, byť součástí této cesty je potřeba poléčit také zranění, která se mohou (a určitě v určitých momentech prostě budou) při zvědomování nebo i před tím (a to ženu do lůna dovede) se objevit, a která volají po léčení. Lůno je velmi hluboké a je tam přítomná i druhá polarita světla. Někdy se toto objevování může projevovat intenzivně nebo pomalu nebo po dlouhý čas… učíme se trpělivosti a důvěře, zkoumáme hranice vlastní odvahy. Ale protože ženství je tak nesmírně podporováno celým procesem ve vstupu do nové éry, je to jen dočasné a co víc, ponoří-li se žena do sebe, tento proces léčení zranění je stále rychlejší! Další vrstva se odlupuje, abychom mohly se ponořit…
Hlubiny rozpomínání
Praxe s tekutinovým tělem, znovuobnovení Důvěry a znovunalezení naší vlastní nevinnosti jsou v této krajině velkým lékem. Pomalu se tak naše tělo otevírá… znovu ROZPOMÍNÁ… na to, co znalo tak velmi dobře mnoho tisíc let před námi… mění se vnímání, vědomí sexuální anatomie, mění se naše mysl a tkáně…. mění se především naše životy….
Když jsem počala tuto cestu a to vlastně už v dětství, něboť i sexuální trauma je druhem iniciace, poměrně velmi rychle jsem v ranné dospělosti začala rozpomínat… na mnoho věcí. V posledních letech tento proces vrcholil a můj osobní život se úplně převrátil, mnohdy jsem tomu vůbec nerozuměla, ale v té chvíli jsem cítila, že nemohu jinak… že cesta, kterou v sobě cítím tak hluboce, mě silně volá… a není to vždycky jednoduché a rozhodně nečekejme pochopení od všech… ale zároveň někde silně je tady něco, co tento proces velmi silně podporuje….
Cesta moudrosti v lůně je toho silnou součástí….
S láskou a vděčností velmi děkuji své milované učitelce Anaiye, všem svým blízkým, spolu poutnicím a poutníkům na cestě, a také sobě, svému tělu, jeho moudrosti, jeho vodám….
9 posvátných bran lůna a léčivá síla vody
Kráčíme v 9 branách, ale jejich téma, symbolika zdaleka přesahuje toto číslo….
V každé bráně léčíme v tekutinovém těle, vracíme se k hluboké důvěře, obracíme se do moudrosti vod v těle. Uzdravujeme sebe v mnoha aspektech, mohou to být jizvy tělesné i emoční, mohou to být jiné projevy bolesti či diskomfortu nebo nemoci, které mají svůj příběh.
V každé bráně procházíme životním procesem a není to cesta lineární, je to cesta v čase a prostoru, cesta života.
V každé bráně dochází k hlubšímu a hlubšímu zasvěcení do ženských mystérií, vědění, Bytí.
V každé bráně se nachází ohromná moudrost ruku v ruce s PŘIROZENOSTÍ. Přirozenost je klíč, stejně jako naše záměry, jež nás nakonec vedou k vlastnímu Zdroji.
Moudrost Života
VŠECHNY BRÁNY JSOU PROCESEM CELÉHO NAŠEHO ŽIVOTA. Jsou symbolikou, která probíhá v našem životě ve vrstvách. Např. první brána nabízí téma vzhledu (Jak vypadám? Líbím se sobě?), ale přitom toto téma je obrazem mnohem hlubší skutečnosti.
Na cestě tak mnohdy procházíme procesem, kdy se začneme sobě velmi líbit a pak se může (ale nemusí) také objevit stín moci, kdy vzhledem začneme skrytě manipulovat okolím. Jindy tam může být potřeba kompenzace jiné vlastní bolesti. A tak to může být se vším, dokud nenastane přijetí, přítomnost v tom co je i pod povrchem, klid a především LÁSKA… protože už víme a leccos jsme poznaly…
Následující řádky jsou jen velmi stručným vhledem do témat posvátné ženské anatomie.
- V první bráně vstupujeme na počátek iniciace a přijímáme zodpovědnost sami za sebe ve všech možných rovinách našeho života. Jsou zde témata ANO/NE, co si k sobě pustíme, komu či čemu se otevřeme. Jak vypadáme? Je zde první brána sebe-přijetí, zatím spíše na povrchu a to zejména toho, co je viditelné. V sexuální rovině a v tekutině se uvolňujeme a otevíráme v krajině stydkých pysků a vstupu do jóni.
- Druhá brána je o velikosti. Procítit, porozumět velikosti klitorisu. Brána je zasvěcena Máří Magdaléně. Zpočátku jsem tomu moc nerozuměla, než jsem pochopila hlubší význam… opouštíme patriarchální model pohledu na tuto část těla nebo spíše… rozpomínáme se ještě na něco mnohem více velmi hlubokého, přesahujícího… myslet si, že klitoris je jen nástrojem potěšení a prožitku (často „povrchového“) orgasmu je nepochopení jeho skutečné velikosti! Klitoris je mimo jiné knoflíkem naší životní síly, ženským okem, mystickým orákulem. Je opravdovou branou do ženských mystérií, umění starověkých žen, kdy sexuální potěšení je jen část jeho opravdové funkce. Je nejsilnější nervovou pletení a má to svůj důvod! Příroda nedělá chyby, my jen nemáme dostatečné vědění a otevření se…. V sexuální oblasti a tekutinovém těle je hlubokou medicínou celého těla ve všech možných aspektech tady na Zemi – je velmi propojen se zemí a naším životem zde.
- Třetí brána je fontánou a G bodem mezi zemí a kosmem, brána do ženského samádhí. Začíná se opouštět to, co běžně známe a vstupujeme do neznámého. Je zde také možné velké velké léčení. V sexuální a tekutinové krajině je fontánou, uložištěm skrytých emocí, hlubin ženství.
- Čtvrtá brána děložního čípku je o velkém sebepřijetí a vyrovnávání vnitřních polarit světla a temnoty. Přijatá temnota je naše přijatá síla. Bez toho nelze jít dál, aniž by to bylo pravdivé a autentické. Další level, mnohem hlubší, sebe-přijetí a postavení se do své síly. Je to také o přijetí vášnivé, temné, sexuální části nás samých v mnoha ohledech. Eva a Lilith.
- Pátá brána je o zrození, plodnosti, kreativitě, jsou zde vztahy s rodiči, co si neseme, a co nás brzdí nebo naopak podporuje v hojnosti, plodnosti, sebevyjádření. Pokud jsou vaječníky oslabené, může zde být téma našich rodičů… je to místo, kdy je symbolická potřeba opustit dům matky a otce k vlastnímu životu – a zároveň plné láskyplné přijetí jejich darů.
- Šestá brána – vejcovody jako místo našich partnerů. Zde končí svůj život spermie, které měly sílu doputovat na konec své poutě, pokud cestou nepotkaly vajíčko a nepočal nový život… a to i ta jediná spermie, která mohla uniknout… Je to akášická knihovna naší sexuální a vztahové minulosti a poslední brána před vstupem do mystického hlubokého Lůna. Je to brána, ve které je téma pravdivé autentické ženské svobody a počátku celistvosti, protože do Lůna žena vstupuje sama. Z této pozice pak může přizvat, otevřít se a přijmout druhou Bytost. Téma ne-závislosti, a to i v rámci partnerského vztahu, aby si žena byla vědomá sama sebe za sebe. Co všechno nebo koho v sobě nese? Co je podpůrné a co ne?
- Sedmá brána – první z bran ženského lůna, jež nás už dostává na mystickou stezku. Máme za sebou přijetí pobytu zde na zemi, jsme v procesu obnovení svých hranic, sebe-přijetí, objevení léčivé síly, víme leccos o životní síle, ženských orgasmech, leccos jsme uvolnily, prošly(procházíme) jsme procesem léčení s partnery, rodiči, témata plodnosti, dětí, téma těhotenství… není zde již potřeba projekcí na partnery či na děti či je v procesu… dopřáváme svobodu sobě a tím i druhým…prožily jsme a přijali svou temnotu… v rámci vztahu nebo sami jsme se postavili na vlastní nohy v procesu nezávislosti… na dobré cestě k vnitřní celistvosti… a vstupujeme do hlubin lůna…
Není to však proces lineární… pohybuje se ve vrstvách, vlnách, spirálách… není to cesta ryze anatomická:)… Do posledních bran lůna můžeme samozřejmě i když mnohé z témat je nezpracovaných, jde spíše o proces hloubky našeho života, integraci a takové to běžné žití s vědomím si sebe sama. Každé téma potřebuje prostor pro integraci v nejobyčejnějším životě. Učíme se tak naslouchat cyklům a niterným potřebám a tomu, kde jsme momentálně přítomné a co je potřeba. Propojení s mystériem dělohy je samotné mystérium, kterému předchází mnoho nádherných hlubokých vhledů, kroků, momentů, poznání…
- V sedmé bráně je téma prvotního oddělení. Osvobození od strachu ze ztráty a opuštění. V tekutinovém těle jsou to prenatální témata. Náš původ, kam jdu, kdo jsem.
- V osmé bráně je epicentrum tvoření. Osvobození ze strachu z vlastní síly a zneužití vlastní moci. Bytí, kořeny osobnosti. Genetika předků.
- V deváté bráně JE Jednota. Rozhodnutí – chci být inkarnována. Závoje mezi hmotou a spiritem. Jednota mezi dvěma Bytostmi a nejvyšší potenciál, který spolu můžeme naplnit. Jsme dva a přitom Jedno (závoj mezi hmotou a spiritem). Prostě Jednota.
